Jsou to už čtvrté Vánoce, kdy se můj život začal odvíjet trochu jinak, než vypadalo, že bude. Svým jedním jediným rozhodnutím jsem dala do pohybu věci, o kterých jsem ani netušila.
Přiznám se, že pozdní podzim a celá zima až do jara jsou pro mě velmi náročným obdobím roku. A úplně je nedávám.
Poslední dobou sice mnohem více přijímám, že příroda umírá, aby se mohla znovu zrodit, nicméně zima a tma mi stále nedělají dobře. Nevím, jestli toto je hlavní ingredience mé smutné a leckdy lehce depresivní nálady. Každopádně zatím, s tímto obdobím roku, neumím pracovat, ale to časem půjde...
Řekla bych, že k náročnosti tohoto období přispělo i to, že v období posledních 4 Vánoc mě potkaly 3 rozchody a jedny Vánoce jsem byla úplně fyzicky vyčerpaná.
Když se na to podívám, tak statistika to je opravdu otřesná. A mohla by dokonce přispět k tomu, že budu nesnášet Vánoce :D
Při takovémto počtu už ani nejde uvažovat o tom, že je to náhoda. Že moje vztahy končí s koncem roku. Přiznám se, že je to celé zřejmě také umocněno tím, že jsem se narodila na začátku ledna. Takže končí nejenom kalendářní rok, zimním slunovratem vrcholí temné období roku, ale také mně samotné končí období od narozenin do narozenin. A já se rodím do nového kalendářního roku a narozeninami vstupuji do další roční etapy svého života.
Ale zpátky k rozchodům.
Ten první přišel skoro po 9 letech vztahu. Vztahu, který byl už delší dobu mrtvý, ale já jsem se ho držela zuby nehty. Byla jsem závislá na partnerovi a představě toho, jak by měl vztah vypadat. Byla jsem šílená strachy být sama a zároveň jsem ve vztahu byla velmi nešťastná, protože jsem věděla, že mě to pomalu, ale jistě zabíjí. Pak přišel impulz, díky kterému jsme se dokázali s partnerem rozejít. A i když se později ozývala moje závislost a Ego, tak musím říct, že to byl opravdu hezký rozchod. Jak říká Vendy Kociánová, tak tohle byl Vykopávač.
Pak přišel muž, ze kterého jsem si doslova sedla na zadek. Byla jsem z něj tak moc hotová, že i když jsem ho znala jenom pár dní, tak jsem kvůli němu letěla na druhý konec světa. Tam přišla velká srážka a spousta učebních lekcí. Viděla jsem, jak moc jsem nedospělá, chovám se jako malá zraněná holčička, kterou odmítá její tatínek. Absolutně jsem nebyla připravená na vztah s mužem. S tímto mužem jsem vlastně partnerský vztah neměla, ale pomyslný konec přišel z jeho strany příhodně zhruba na zimní slunovrat. A já jsem se z toho dostávala dalšího půl roku. Bolelo to. Hodně. Ale ještě víc mě to naučilo a posunulo dál. Přesně tak, jak to dělá Čistič.
Třetí rozchod je čerstvý a vím, že jsem zatím nepochopila všechny lekce, které mi přinesl a že to bude ještě nějakou dobu trvat. Tento partner mi v některých věcech hodně zrcadlil mého táty. Zažila jsem si, že sociální rozdíly nevznikají pouze na základě peněz. Byly testovány mé hranice v čem chci a v čem rozhodně nechci a nemůžu žít. Hlavně ke konci se mi opakovaly věci z mého prvního vztahu. Takže jsem zřejmě narazila na dalšího Vykopávače.
Další muž by snad už konečně mohl být Laskač. Ale to asi ještě bude cesta.
Přiznávám, že nejenom, že vůbec netuším, jak by měl vypadat zdravý a zralý partnerský vztah mezi mužem a ženou, ale také v tomto ohledu trpím mnoha iluzemi a představami.
Víte o někom, kdo žije opravdu partnerský vztah?