top of page
  • Jana Crhová

Rumunsko - Cesta - 1. díl

Před rokem jsem podnikla neplánovanou a tak trochu šílenou cestu na druhý konec světa, aniž bych tušila, jak obrovské dary si odtud odvezu.


Letos se na cestu vydávám znova. A i když tímto směrem jdu už dlouho, tak je to cesta do ještě větších hlubin sebe sama a své podstaty, pravdy a odevzdání se světu a životu.

Rozhodla jsem se zhruba na dva měsíce vydat do Rumunska a toulat se sama po lesích, kopcích a občas i horách. Putovat za něčím, co mě silně volá, i když zatím úplně nevím, co to je.


  • Bojím se?...Jo a hodně. Bojím se zvířat, lidí, mužů, toho co všechno mě potká a budu muset řešit. Upřímně jsem se v životě asi ještě tolik a tak intenzivně nebála ale mám spoustu nástrojů, jak se svým strachem pracovat a to dělám

  • Jak se ztrácejí sny?... Díky svému rozhodnutí jsem měla možnost v přímém přenosu sledovat, jak se stalo, že jsem si jako dítě přestala přát a popřela sama sebe natolik, že jsem vlastně už ani nevěděla, co chci. Takže jsem nic ani nechtěla a úplně jsem se uzavřela do sebe, abych přežila

  • Zrcadlo?... Má cesta i krásně ukazuje, jak to kdo z nás má. Kdo v sobě má dobrodruha a touhu po životě a živosti v něm a kdo se bojí natolik, že si nedovolí si ani připustit, že se dá žít i jinak. Jinak než nám "společnost" říká, že se má žít

  • Kdy se vydávám na cestu?...8. 8. - což je velmi příznačné datum pro začátek nových věcí


Budu ráda, když si na mě a sem tam vzpomenete a popřejete mi šťastnou a radostnou cestu.



bottom of page