Stojím na místě a jsem úplně paralyzovaná. Nevím, co mám dělat. Nic, co bych mohla dělat, mi nedává smysl. Stagnace je něco, co úplně nesnáším a zároveň se mi z toho velmi těžce dostává.
Řekla bych, že každý z nás má ve svém životě něco, co mu ten jeho život komplikuje. Díky čemu život sám a věci v něm neproudí tak, jak by si člověk přál.
Mým problémem je, že život nejenom neproudí podle mých představ, ale on neproudí vůbec. V takových chvílích mám pocit, že jsem se ocitla na kruháči. Stojím uprostřed ničeho nebo opakuji něco, co nedává smysl. Nevím, co chci, natož co mám udělat. Zároveň se bojím cokoliv udělat, aby to náhodou nebylo špatně. Tím si stoupnu mimo proud života.
Tyhle svoje stavy upřímně nesnáším. Řekla bych, že tady bojuje můj Kozoroh s mým ascendentem ve Vahách. Potřebuji mít věci perfektní a hlavně to musí být trvalé rozhodnutí (třeba, že tohle je práce, kterou budu dělat do konce života a ještě v této podobě) a Váha ve mně vše pečlivě zvažuje. Kombinace těchto věcí mě naprosto paralyzuje. Nevidím cestu, která by vedla ke “konečnému” cíli, řešení, takže radši nedělám nic. Kdo nic nedělá, tak nic nemůže pokazit. No ne?
Není důležité mít vše perfektní a dokonale to umět.
V tomto mém stavu mi velmi pomáhá jedna opravdu jednoduchá rada. Udělat krok. Tento krok může být jakkoliv malý, ale dává věci do pohybu.
Já sama se tímto krokem zapojuji zpátky do proudu života. Dávám vesmíru vědět, že jsem přítomná. Mohou mi pak chodit další nápady, příležitosti. Ty buď přímo vedou k tomu kam směřuji, nebo mě nakonec dovedou i někam jinam. A i když to třeba ze začátku nevidím, tak po čase zjistím, že jsem přesně tam, kde mám být.
Jaký je tvůj další krok?
Já si jdu udělat střih na nové šaty a napsat další článek.